Vzpomínáme: Jak se Leoš Mareš bil o titul v našlapaném high rolleru

„Já bych vás chtěl opravit. Já tomu stolu nebudu vévodit, já ho budu doplňovat.“ Jednou z platných pokerových pouček jest, že své ego byste měli odložit u vstupní brány do kasina; jen málokdy jsme mohli z úst chipleadera finálového stolu velkého turnaje zaslechnout podobně skromná slova, tím spíše pak od někoho, jehož ego by klidně mohlo pokrýt celou republiku. Vždyť Leoš Mareš po dlouhá léta patří k nejznámějších tvářím českého šoubyznysu, zanedlouho 45letý rodák ze středočeského Berouna je celebritou první kategorie.

A je samozřejmě i mužem, jenž si umí dát dvě a dvě dohromady - a jenž si tedy moc dobře uvědomoval, že chiplead v úvodu finálového stolu ještě nikdy nikomu nic nevyhrál. Pro samotného moderátora přitom šlo o premiéru v podobné roli; psal se listopad roku 2019 a ve Vestci u Prahy šestým turnajem vrcholila základní část první (a prozatím také poslední) sezóny projektu Maxitip Poker Tour. 15.200 Kč MTPT High Roller lákal na milionovou garanci, která byla díky 81 zaplaceným vstupům spolehlivě překonána.

Z lovné zvěře lovcem

Leoš Mareš měl být hlavní hvězdou dvoudenního turnaje, jakýmsi návštěvnickým magnetem, což pořadatelé ještě podpořili vypsáním pětitisícového bounty na jeho hlavu. Snad všichni - včetně samotného Leoše - počítali, že dříve či později Mareš udělá nějaký přešlap a že se v moři plném pokerových žraloků utopí, tedy odevzdá bounty a odebere se do víru chladné listopadové noci. Chyba lávky; čas běžel, soupeři odpadávali, late reg byl ukončen a turnaj přešel do freezeout fáze - a mistr Mareš stále operoval s původně 20tisícovým startingem, který postupně výrazně nabobtnal.

Měl být mužem na odstřel, on sám přitom rozdával rány. Se flopnutým setem devítek ustál bitvu proti open-ended straight draw Jiřího Brauera, to se psal pátý turnajový level. V tom šestém Leoš v pre-flop točce o více než 70blindový pot s A-Q sucknul A-K Jana Češky. A pak následoval další soupeř. A další. A další... V posledních 13 hráčích, když už byl final table na dohled, Leošovi patřilo 470 tisíc v žetonech při blindech 2.000/4.000. Krásný stack? Bezesporu: u semifinálových stolů bylo totiž rozdistribuováno pouze 1,6 milionu v žetonech a žádný ze soupeřů tehdy nedržel ani 200tisícový stack - tou dobou už jen na posledních dvou stolech navíc vyhasly turnajové životy Josefa Šnejberga, Reného Crhy či původem polského regulára dražších tuzemských her Karlose.

S čtyřnásobkem average se Leoš mohl pohodlně doklouzat mezi nejúspěšnější osmičku a tím si zajistit účast v druhém herním dni, on však zvolil riskantnější cestu. Již během pětitisícového levelu v bitvě blindů otevřel za 20 tisíc, načež se po 123tisícovém 3-bet shovu svého souseda, nestora domácí pokerové scény Petra Targy, dostal do tanku. „Jako já vám tady nebudu vyhazovat všechny hráče,“ řekl poté, co vstal z křesla. „Ale přeci ty queeny nezahodím.“ Pro zkušenější turnajové grindery by byl call s párem dam v podobném spotu otázkou zlomku sekundy, Mareš si však pod tíhou situace potřeboval svůj další krok dobře odůvodnit. Po chvíli tak učinil rozhodnutí - a bylo to správné rozhodnutí; s Q , Q  byl napřed oproti Targově A , J  a blank board mu přihrál další velký pot a navíc uklidil z cesty jednoho tuze nepříjemného soupeře.

O pár minut později je prolomena peněžní bublina, devítka nejúspěšnějších si sesedá k poslednímu stolu a ještě jeden musí z kola ven, aby se z neoficiálního stal oficiální final table. Žetony tehdy - blížila se pátá hodina ranní - ležely před mnoha zkušenými, známými, ba až legendárními hráči; i ti sebeúspěšnější profesionálové se však ocitali v kleštích short-stacku, vždyť Leošových 630.000 v žetonech v sobě tehdy ukrývalo 40 % všech dostupných chipů. Černou práci v koncovce dne odvedl Vítek Pešta, jenž s K , T  šel do boje o posledních 14 blindů A , Q  držícího Jana Macha. 40. hráč WSOP Main Eventu pro rok 2018 a tudíž autor pátého nejvýraznějšího českého deep runu v Turnaji turnajů měl smůlu, jeho původně 58% equity se na boardu K , 5 , 4 , 6 , Q  propadla na nulu a bubble boy finálového dne jako bolestné obdržel 31tisícový min-cash. Osmička přeživších si balila své stacky, za nějakých 14 hodin se měla do za hranicemi Prahy ležícího kasina vrátit a rozdat si to o titul a 311tisícovou vítěznou prémii.

Chipcounty a výplatní struktura (2.500/5.000/BBA, avg.: 200.000)

Večerní show ve Vestci, Ranní show na Evropě 2

Úvodní den začínal krátce po osmé hodině večerní, končilo se v pět ráno, pozdější chipleader do turnaje nastoupil již v jeho úvodních minutách. To je samo o sobě úctyhodný výkon, po němž by si Leoš zasloužil pořádný odpočinek. Na rozdíl od většiny ostatních finalistů se však Mareš neodebral na lože, nýbrž do necelých 20 kilometrů vzdáleného studia Evropy 2. Žádný spánek, nýbrž další hodiny povinností: Leoš Mareš je již od roku 1998 moderátorem Ranní show Evropy 2 a zpříjemnit vstávání stovkám tisíců posluchačů musel společně se svým kolegou Patrikem Hezuckým také v pátek 15. listopadu, uprostřed svého životního pokerového runu.

Na podobně našlapaný itinerář je však žádaný moderátor zvyklý a na sedmou večerní do Vestce u Prahy dorazil odpočatě vypadající muž, jenž i přes výrazný chiplead nepomýšlel nutně na vítězství. Vzpomínáte na úvodní větu článku, že Leoš nebude finálovému stolu vévodit, že ho bude jen doplňovat? Tuto pokornou myšlenku lídr v „předzápasovém“ rozhovoru ještě více rozvinul: „Jsem součástí skupiny profíků.“

A Leoš pokračoval: „Je to zvláštní situace, mám trochu třes v rukou. Beru poker jako nevinnou hru; jdu si zahrát a nemám žádnou ambici, dost často se mi stává, že nastupuji do turnajů, které jsou několikadenní a já už vím, že na ten druhý den ani nemůžu,“ sesumíroval Mareš své turnajové zkušenosti. „Takže si jdu prostě zahrát a neřeším nějaký případný postup, ke kterému stejně nikdy nedošlo. A najednou jsem tady, takže jak říkám, teď vlastně vůbec nevím, co bude, a jsem hodně nervózní.“

Mnoho hvězd domácí pokerové scény padlo během úvodního dne, řada z nich si však proklestila cestu k poslednímu stolu a na debutanta v roli finálového chipleadera čekala těžká konkurence. Od ní se Leošovi dostalo jedné rady: „Mně tady pánové říkali, že kdybych vůbec nepřišel, tak jsem skončil třetí,“ říkal Mareš se smíchem. „Dost mě to frustruje, ale zároveň cítím velkou zodpovědnost.“

Ahoj, já jsem tvůj nový soused

Se září reflektorů - finálový den byl živě přenášen - se měl Leoš teoreticky popasovat lépe než kterýkoli z jeho soupeřů. Ovšem skutečnost, že mu pod ruce díky odkrytým hole cards bude koukat celá česká pokerová veřejnost, možná na hravou celebritu vyvinula nezvykle velký tlak. Aby toho nebylo málo, průběžně druhý hráč na Leoše držel přímou poziční výhodu - a tím hráčem nebyl nikdo jiný než Vítek Pešta.

Obrovský pokerový talent, runner-up náramkového $1.500 NLHE Bounty eventu z WSOP 2015, semifinalista pražské Eureky z roku 2016 - muž, který u pokerových stolů nezná strach. Takto agresivní hráč má usednout po přímou levici pokorného a méně zkušeného chipleadera? Mnozí věštili, že dříve či později si právě Vítek přivlastní ono pětitisícové, po nečekaně dlouhou dobu odolávající Marešovo bounty.

Na vzdálenějších křeslech, byť s menšími stacky, pak na svou příležitost číhal například finalista WSOP Main Eventu 2016 a autor největší turnajové trefy v historii českého online pokeru Vojtěch Růžička. Nebo Ondřej Drozd, z finančního hlediska nejúspěšnější hráč dějin České Pokerové Tour. Či Milan Šimko, finalista Eureka Prague pro rok 2013 a pod nickem Nild0n vystupující online fenomén. A také další finalisté, kteří za Marešem sice zaostávali co do objemu stacků, svými zkušenostmi jej však bohatě pokrývali.

Jako první se s finálovou dohrávkou loučil Radek Lávička, jenž v těch zhruba 14 hodinách dělících první a druhý herní den stihl dojet do Brna a zpět - jen aby si v úvodní finálové handě s A-T naběhl do Peštova A-Q. Jako další se odporoučel Vojta Růžička, jenž ve své poslední ruce z buttonu open shovenul 8 blindů s K , 6 . Zájem projevil náš hrdina Mareš, jenž z malého blindu callnul s J , T ; kreativní síla suited connectorů se na boardu K , 6 , T , 3 , 3  projevila naplno a Leoš si ze svého pokerového bucket listu mohl rázem odškrtnout výraznou položku: vyřadil jsem November Ninera.

Další eliminaci zařídil opět Vítek Pešta, jehož pár osmiček ustál flip proti A-J Romana Šmídy; Romea nezachránil ani jack na turnu, Vítkovo vítězství totiž jistil flopnutý set osmiček. V dobývání vesteckého titulu pokračovalo už jen pět hráčů a původní lídři bavili diváky tuze pohlednou hrou. Ta vyústila v sehrávku, která jednoho z nich nasměrovala k pozdějšímu vítězství.

Leošova životní ruka? Bylo to fifty fifty

Probíhala šestitisícová úroveň, první kompletní level finálového dne, když Leoš z buttonu otevřel za 18.000, tedy rovné 3 blindy - činil tak s A , 5 . Vítek Pešta pod rukou našel pocket Q , Q  a 3-betnul 55.000. Leoš v pozici dorovnal a vyložený flop T , 7 , 3  sliboval hutnou akci. Ta nabrala rychlý spád; přes Vítkův 60tisícový c-bet Leoš raisnul na 140 tisíc, Pešta pak vyslal plnou za 327.000 a Mareš dorovnal, přičemž za čarou mu stále zbývalo 361k.

V potu leželo masivních 770 tisíc, téměř polovina všech chipů ve hře. Šance na jeho zisk byly prakticky vyrovnané (overpár měl 53% equity proti nut flush draw) a kdyby Leoš tento post-flop flip vyhrál, patřilo by mu v posledních čtyřech hráčích zhruba 70 % všech žetonů.

Na kdyby se ale v pokeru ani v životě nehraje a Leoš potřeboval pomoc. A té se mu na zbývajících streetách 8  a 9  nedostalo; Vítek se zdvojnásobil a vítězstvím v největší handě večera poprvé sesadil Leoše z chipleaderského trůnu.

Překážky jsou od toho, aby se překonávaly

Krátce poté navíc Pešta vyřadil na short se propadnuvšího Milana Šimka a zdálo se, že otěže finálového klání svírá pevně ve svých rukou. Leoš však ještě neřekl své poslední slovo a po jedné z dalších sehrávek se svým sousedem se opětovně vrátil na chiplead, poslední handa osmitisícového levelu však přinesla další střídání stráží.

Lídr Mareš z buttonu otevřel za 24.000 s K , 7 , Pešta z malého blindu s T , T  pouze flatnul. Na flopu Q , A , 3  pak Vítek dorovnal 35tisícový c-bet, turnový J  byl oběma procheckován. Na river dorazila blank 5  a Vítek si checkem řekl o levný showdown, k němuž však Leoš - k potěše fanoušků - nesvolil. Do 126tisícového potu vsadil 170.000 a Pešta se musel několik desítek sekund přemlouvat k tomu, aby se svým bluff-catcherem dorovnal. Ale stalo se, Vítek se s desítkami odhodlal ke callu a získal tak pot, který mu zajistil dominantní chiplead pro úvod po přestávce následující 10tisícové úrovně.

V úvodu třetího finálového levelu Leoš předvedl velmi zodpovědný zához; 120tisícový Martin Kuba z UTG s párem 7 , 7  otevřel za minimálních 20k a do hry tím přizval jak J , T  držícího Mareše z buttonu, tak s 9 , 8  big defendujícího Ondru Drozda. Ten na flopu J , 7 , 2  s gutshotem leadnul 35.000, Martin kontroval 100tisícovou plnou se setem sedmiček. Řada byla na Leošovi; top pár a 260 tisíc za čarou, možnost zkusit turnaj poslat do 3-handed fáze...ne, Leoš se svých karet zbavit a uchránil se tím od velké nepříjemnosti. Foldnul také Drozd a stacky pronásledovatelů lídra Pešty se ještě více vyrovnaly.

O několik minut později pak proběhla ruka, která měla hned dva vítěze a dva poražené - zúčastnili se jí přitom pouze tři hráči. Že vám takové počty nesedí? To se změní; Ondřej Drozd z první pozice otevřel s Q , J  za 25.000, Leoš z malého blindu dorovnal s K , 8 . Pešta z bigu 3-betnul na 90.000 a původní agresor kontroval 4-bet shovem za 402.000. Leoš do handy vstupoval s pouhými 140 tisíci a možností ztrojnásobit se nepohrdnul: call. A dorovnal nakonec i Vítek Pešta, jenž do three-handed vřavy zamířil s A , Q , k jeho vlastnímu překvapení nejlepší otočené handě. Příznivý board mohl turnaj ze čtyř posunout do posledních dvou hráčů - a pětice 2 , 8 , 7 , A , 5  takovým boardem skutečně byla. Už asi tušíte, že krom Vítka se druhým vítězem této ruky stal Martin Kuba, jenž se s 340tisícovým stackem rázem ocitl v heads-upu s 1,3milionovým Peštou. To poražená dvojice zamířila k pokladně; Ondřej Drozd obsadil 3. místo, na původního chipleadera Leoše Mareše zbyla 4. příčka - a s ní spojených 109.500 Kč.

Vyhrát má ten nejlepší, uvědomuje si Leoš

„Jsem smutný,“ začal Leoš s úsměvem na rtu svůj poturnajový rozhovor. „Jsem smutný, že po breaku už jsem si nezhrál, soupeři byli silní a musím říct, že je úžasný, jak v každém sportu - a my jsme tady na pokeru a bavíme se o tom, že poker je brán jako sport - funguje ta hlava, ta psychika, a je jedno, jak to děláte. Nepodařila se mi jedna velká hra před přestávkou, to je jako když ve fotbale dostanete gól do šatny, přišel jsem o hodně chipů a po té přestávce jsem najednou úplně přestal hrát tu hru, která mi v první části turnaje přinášela úspěch a začal jsem mít strach, začal jsem zahazovat a prostě se stalo, co se stát muselo. Lepší hráči mě vyřadili. Úplně přesně, jako to můžete sledovat ve sportovních mačích. Je úžasný, jak v každém sportu vyhrávají ti mentálně nejvyspělejší hráči, co to mají v hlavě sportovně v pořádku. A to jsem já neměl a proto jsem prohrál, zaslouženě.“

I po ukončení svého životního pokerového runu nejslavnější hlas českého éteru pronášel pokorná slova: vyhráli lepší, já vypadl zaslouženě. Klobouk dolů! Dále Leoš moderátorovi Novy Sport Vojtěchu Tichavovi řekl: „Nikdy bych nepředpokládal, že tady spolu budeme dělat tenhle rozhovor, takže bráno touto optikou, tak jsem šťastný. Ale když pak sedíte u toho stolu ve čtyřech a chvilku před přestávkou jste chipleader, tak nechcete skončit čtvrtý. Jsem smutný a je mi to líto, že jsem to tak špatně zahrál.“ Blíže se Leoš k žádné podobné trofeji nedostal: „Já moc sportovec nejsem, mě baví ty hry a sporty pro zábavu, ale na vrcholové úrovni jsem nedělal nikdy nic. Vůbec, že jsem se mohl posadit na ten stůl a zkusit si to s těma profíkama bylo skvělý, ale jsem prostě smutný, že když už jsem došel tak daleko... Kdybych byl short-stack v těch čtyřech, ale byl jsem chipleader a chipleader by neměl vypadávat.“

Když ale takový chipleader sedí v obležení mnohem zkušenějších a - zcela objektivně vzato - i talentovanějších a lepších hráčů, nevypadnout je prostě přetěžké. I dnes, téměř rok a půl po tomto dvoudenním představení, před Leošem Marešem hluboce smekáme: za projevenou pokeru i za předvedenou hru. Ta totiž byla nebojácná a v doposud neprobádaných houštinách džungle finálového stolu high rolleru se známý rozhlasový moderátor rozhodně neztratil. O tom se ostatně můžete i s odstupem přesvědčit na vlastní oči; srdnatý Marešův výkon (ale samozřejmě i vítězné tažení Vítka Pešty či životní úspěch Martina Kuby v podobě stříbrné medaile) si můžete prohlédnout ze záznamu, který naleznete pod tímto článkem.

Vestecké finále patří mezi ty nejatraktivnější podívané z archivů českých kasin a určitě vám bude příjemným zpříjemněním chvil, kdy všichni netrpělivě vyhlížíme opětovné otevření domácích poker roomů. Vyhlížet ještě budeme, minimálně po nejbližší tři týdny, spíše v řádu měsíců. Tak tedy na shledanou v lepších časech - a užijte si tohle parádní finále.

Záznam finále 15.200 Kč MTPT High Rolleru (listopad 2019)