Zajímavosti ze světa pokeru

Naši jižní sousedé v Rakousku mají o něco delší pokerovou tradici a tomu odpovídá i skutečnost, že se mohou pochlubit nesrovnatelně většími pokerovými osobnostmi. Rakousko je dnes evropskou pokerovou velmocí především z toho důvodu, že zde již v roce 1993 začal operovat dnes slavný vídeňský klub Concord.

Barvitá historie nejprestižnějšího pokerového svátku World Series of Poker přinesla v průběhu let celou řadu událostí, které se zapsaly do análů tím, že byly kuriózní nebo rekordní. Připomeňme si tedy některé z nich, které jistě nejsou pro fanouška pokeru nezajímavé.

Pokerová hra má své legendy, mezi něž patří vedle slavných hráčů nebo proslulých turnajů také značky karet. V USA, kolébce pokerové hry, snad neexistuje nikdo ze zasvěcených, kdo by neznal karty KEM ARROW. Jedná se totiž o absolutní pokerový karetní standard, který z hlediska materiálu a provedení téměř nemá konkurenci. KEM ARROW karty jsou zkrátka absolutní špičkou, která vždy sloužila jako měřítko pro hodnocení ostatních karet.

Po nedávném boxerském zápasu mezi Theo Jorgensenem a Gusem Hansenem, ze kterého vyšel Jorgensen jako vítěz, tu máme další událost podobného ražení. Během letošního WSOP se Mizzi a Grospellier, dva mladí pokeroví hráči, během jednoho týdne utkají hned v několika fyzicky náročných disciplínách.

V současné světové profesionální pokerové špičce je 13 hráček, které si v pokerových turnajích vydělaly přes milión dolarů. Jedná se o deset Američanek, dvě Britky a jednu Norku. Všechny dohromady už na světových turnajích získaly částku přesahující 25,7 miliónů dolarů a mohou se také pochlubit ziskem 6 titulů v open turnajích World Series of Poker. Ve druhém díle pojednání o těchto výjimečných ženách si představíme zbylých sedm pokerových milionářek.

V současné světové profesionální pokerové špičce je 13 hráček, které si v turnajích vydělaly přes milión dolarů. Jedná se o deset Američanek, dvě Britky a jednu Norku. Všechny dohromady už na světových turnajích získaly částku přesahující 25,7 miliónů dolarů a mohou se také pochlubit ziskem 6 titulů v open turnajích World Series of Poker. V prvním díle pojednání o těchto výjimečných ženách si představíme prvních šest z nich.

Irský poker má na starém kontinentu ten nejlepší zvuk. Irové představili Evropě Texas holdem, mají světového šampióna J. J. Furlonga a také nejstarší evropský pokerový turnaj Irish Open. Irským centrem pokeru je Dublin a toto město se také vloni v anketě časopisu Bluff Europe Magazine stalo pokerovým městem Evropy. Nutno podotknout, že zaslouženě, protože poker má v tomto největším městě irské republiky opravdu zelenou.

Pokerový jazyk má své známé i méně známé výrazy. V dnešní malé exkurzi do světa hantýrky pokerových hráčů přinášíme až na výjimky (Rail, Dog) výběr spíše těch méně známých slov, jakou jsou  dig, AMC, wired pair, rags, leak, ram and jam. Naše jazykové pojednání se také věnuje vysvětlení rozdílu mezi termíny set a trips, resp. shill a prop player, a v neposlední řadě si můžete přečíst něco o tom, jak vznikl pokerový aforismus A CHIP AND A CHAIR, kterým jsou povzbuzováni hráči, kteří mají v turnaji téměř beznadějný počet žetonů.

Amarilo Slim, Texas Dolly, Oriental Express, Poker Brat, Kid Poker, Jesus, Mouth, Magician, Master, Devilfish, Unabomber, Flying Dutchman... To všechno jsou příklady nejznámějších přezdívek profesionálních pokerových hvězd a každému, kdo se trochu více zajímá o poker, je hned jasné, o které z nich se jedná. Existují ale také přezdívky celé řady dalších známých hráčů, které ale nejsou širšímu publiku tolik povědomé. Některé z nich přinášíme v následujícím přehledu.

V padesátce světových hráčů s historicky nejvyššími příjmy z pokerových turnajů najdeme jména, o nichž se moc nepíše a která zůstávají jaksi ve stínu těch nejslavnějších pokerových osobností, jako jsou třeba Hellmuth, Ivey, Ferguson, Hansen, Greenstein, Matusow, Juanda, Lederer nebo Negreanu. Přitom se jedná o velmi kvalitní hráče, kteří v pokerových turnajích získali milióny dolarů a jsou tedy pokerovými celebritami, které si opravdu zaslouží pozornost.

Bad beaty alias suckouty patří k pokerové hře jako koření do kuchyně. Někdy se ale jedná o dost hořké záležitosti, které se mohou vrýt do paměti na hodně dlouho. Turnajové stoly neslavnější pokerové série World Series Of Poker by v tomto směru mohly vyprávět dlouhé historky. Vyřazení díky badbeatu na WSOP bolí obzvlášť, protože se jedná o nejprestižnější sérii pokerových turnajů na světě. Následující text je připomenutím alespoň tří nezapomenutelných badbeatů, které zaznamenala právě historie WSOP.

V pondělí 10. května 2004 se texaský miliardář Andy Beal vrátil do Las Vegas, aby se šéfem skupiny profesionálních hráčů  Doylem Brunsonem projednal propozice velké pokerové bitvy, na níž se v minulém období tak svědomitě připravoval. Tentokrát byly limity sázek posunuty ještě výše, a tak došlo k legendární sérii her, které se zapsaly do pokerové historie. Ačkoliv Andy Beal přijel do Las Vegas právě v období, kdy se hrály turnaje World Series Of Poker, Doyle Brunson sehnal hráče a v high stakes pokeru mohly začít lítat milióny.

Pokerové reálie znají celou řadu legendárních událostí, které se nesmazatelně zapsaly do historie nejpopulárnější karetní hry. Jednou z takových jsou heads-up souboje známého texaského miliardáře Andyho Beala proti světové profesionální špičce, k nimž došlo v letech 2001, 2004  a 2006 v Las Vegas.

Když se golfový agent z Minnesoty Brian Balsbauch díval v roce 2003 v televizi na výhru Chrise Moneymakera v turnaji světového šampionátu v pokeru, osvítila ho novátorská  a vizionářská  myšlenka: tyhle lidi přece budou potřebovat pokerového agenta! To, co ho v jednu chvíli napadlo se mu zdálo tak zajímavě geniální, že vsadil všechno na jednu kartu: opustil svůj golfový byznys v Minnesotě, přestěhoval se do Las Vegas, najmul pár šikovných vzdělaných lidí a založil marketingovou agenturu. Tak se zrodila největší pokerová marketingová agentura Poker Royalty LCC.

V průběhu dohrávaného souboje o titul letošního světového šampionátu v pokeru došlo ke slavnostnímu uvedení dvou osobností spjatých s pokerem do Pokerové síně slávy (Poker Hall of Fame). Jednalo se o Henryho Orensteina a Duanea „Dewey“ Tomka.

Vzpomínám si, že když se mi někdy v roce 1993 dostala do rukou první čísla tohoto časopisu, jednalo se o obsahově sice zajímavý, ale vizuálně méně atraktivní tisk, který vypadal jako místní kasinový plátek, vyvedený na hodně nevábném papíře. Dnes je Card Player Magazine v Americe jedním z nejvýznamnějších časopisů v kasinovém oboru a vůbec nejprestižnějším pokerovým magazínem. Tomu také odpovídá jeho současná tisková kvalita, obsahová úroveň a náklad, který převyšuje 100.000 výtisků na jedno vydání.